Historie žánru: Jak syntezátory v 80. letech stvořily Synth-pop a změnily svět

Začátek 80. let přinesl do hudebního světa absolutní revoluci. Kytarová a punková agresivita pomalu odeznívala a na její místo nastoupily futuristické zvuky, blikající kontrolky a precizní, umělá rytmika. Nástroj, který původně stál jako menší dům a používal se jen v odhlučněných laboratořích nebo akademických studiích, najednou ovládl popové hitparády po celém světě.

Pojďme si projít cestu synth-popu od experimentálních německých studií až po jeho absolutní nadvládu na stanici MTV, a vysvětlit si, proč tento zdánlivě „umělý“ zvuk zní dodnes zdaleka nejlépe z analogové desky.

Co je to vlastně Synth-pop?

Pokud bychom měli synth-pop definovat pro hudební encyklopedii, vypadalo by to zhruba takto:

• Definice: Podžánr pop music, ve kterém je hlavním a dominantním hudebním nástrojem syntezátor, velmi často doprovázený sekvencery a automatickými bubeníky (drum machines).
• Původ: Zrodil se na přelomu 70. a 80. let. Vyvinul se jako melodičtější a přístupnější odnož post-punku a rané experimentální elektronické hudby.
• Základní znaky: Vyznačuje se chladnějšími, ale extrémně chytlavými melodiemi, repetitivními rytmy a obrovským důrazem na vizuální styl interpretů i celkovou futuristickou estetiku.

Otcové zakladatelé: Od Krautrocku k diskotékám

Aby mohly v 80. letech vzniknout globální syntezátorové hity, musel někdo nejprve prošlapat cestu. V Evropě to byli především němečtí inovátoři Kraftwerk. Právě oni na albech jako The Man-Machine ukázali světu, že stroje mohou mít duši a dají se pomocí nich skládat ucelené, fascinující písně.

O obrovský krok dál do světa taneční hudby posunul syntezátory legendární producent Giorgio Moroder. Jeho spolupráce se zpěvačkou Donnou Summer na skladbě I Feel Love z roku 1977 byla naprostým zlomem. Byl to první obrovský globální hit postavený čistě na pulzujícím syntetickém basovém zvuku. Tato jediná skladba prakticky definovala budoucnost taneční a popové hudby na dekády dopředu.

Zlatá éra 80. let: Kapely, které definovaly dekádu

S příchodem 80. let se synth-pop stal hlavním proudem. Kdo neměl syntezátor, jako by nebyl.

• Depeche Mode: Začínali jako usměvaví kluci s lehkými popovými melodiemi, ale postupně svůj zvuk obalili do temné, industriální a nezaměnitelné atmosféry. Změnili vnímání toho, jak hluboká a emotivní může elektronická hudba být.
• New Order: Když po tragické smrti Iana Curtise skončili kytaroví Joy Division, zbylí členové povstali z popela a stali se průkopníky alternativní taneční hudby. Jejich přelomový singl Blue Monday se stal nejprodávanějším 12" maxisinglem všech dob a dokázal, že syntezátory mohou znít melancholicky i nesmírně energicky zároveň.
• Vizuální revoluce: Formace jako Eurythmics, a-ha nebo Pet Shop Boys dotáhly synth-pop k absolutní dokonalosti a ovládly hudební televizi MTV. Vizuální stránka kapel, propracované videoklipy a extravagantní móda se staly stejně důležitými jako samotný zvuk.

Stroje, které to všechno umožnily

Synth-pop by nikdy nevznikl bez fascinujícího technologického pokroku. Zvuk dekády definovaly dnes už legendární nástroje, jako byl polyfonní gigant Roland Jupiter-8, basový král Moog Minimoog nebo revoluční digitální syntezátor Yamaha DX7.

Zatímco v 70. letech stály tyto stroje astronomické částky, počátkem 80. let jejich ceny postupně klesaly. To vedlo k obrovské demokratizaci hudby. Najednou muzikanti nepotřebovali platit bubeníka, basáka a pronajímat drahá velká studia. S jedním syntezátorem a automatickým bubeníkem dokázali celou píseň naprogramovat a nahrát klidně u sebe v ložnici.

Syntetický zvuk na analogovém vinylu: Proč to funguje tak dobře?

Možná vás napadne zdánlivý paradox: Proč si vůbec pouštět „umělou“ elektronickou hudbu na čistě mechanickém, analogovém gramofonu? Nepatří elektronika spíše do digitálního světa jedniček a nul?

Odpověď je jednoduchá: Drtivá většina klasického synth-popu 80. let vznikla na analogových syntezátorech a následně se nahrávala na široké analogové magnetofonové pásy. Právě vinyl dokáže zachytit tu obrovskou dynamiku, vřelost a fyzický „tlak“ tehdejších analogových basů a oscilátorů mnohem věrněji než komprimovaný digitální stream. Teplý zvuk gramofonové desky dodává těmto chladnějším elektronickým plochám tolik potřebný lidský rozměr.

Návrat do budoucnosti: Proč je Synth-pop znovu na vrcholu?

Přestože 80. léta dávno skončila, zvuk synth-popu dnes zažívá obrovskou renesanci. Velký podíl na tom má popkultura – stačí vzpomenout na globální úspěch seriálu Stranger Things a s ním spojený vzestup žánru Synthwave (či Retrowave), který se estetikou neonových osmdesátek silně inspiruje.

Zároveň i současné největší popové hvězdy moc dobře vědí, že analogové syntezátory mají nezaměnitelné kouzlo. Umělci jako The Weeknd se svým megahitem Blinding Lights, Dua Lipa na svém albu Future Nostalgia nebo elektronické legendy Daft Punk dokázali tento retro zvuk resuscitovat pro zbrusu novou generaci posluchačů.

Závěr

Syntezátory v 80. letech nejenže stvořily zcela nový žánr, ale navždy změnily způsob, jakým hudbu vnímáme, skládáme a tvoříme. Ukázaly nám, že stroje nemusí být jen chladné a bezcitné, ale dokážou vyprávět stejně silné emocionální příběhy jako klasické nástroje.

Dočetli jste až sem? Skvělé! Teď je čas ponořit se do naší nabídky a najít si svůj nový oblíbený vinyl.