Mac Miller: Kluk, který vyrostl s hip hopem a proměnil ho v citovou poezii

Počátky a cesta ke slávě

Mac Miller, vlastním jménem Malcolm James McCormick, se narodil v roce 1992 v Pittsburghu v americké Pensylvánii. Už jako teenager měl jasno – hudba bude jeho život. V době, kdy ostatní teprve objevovali YouTube, on nahrával mixtapy, učil se produkovat a rapovat pod přezdívkou EZ Mac.

V šestnácti letech podepsal smlouvu s nezávislým labelem Rostrum Records, stejným, který tehdy pomáhal rozjíždět kariéru Wize Khalify. První mixtapy K.I.D.S. (2010) a Best Day Ever (2011) z něj udělaly internetový fenomén. Písně jako „Nikes on My Feet“, „Knock Knock“ a „Donald Trump“ definovaly jeho raný styl – pozitivní, sebevědomý, s nádechem studentské euforie.

Když v roce 2011 vydal své debutové album Blue Slide Park, debutovalo na 1. místě Billboardu – což se nezávislému rapperovi nepodařilo téměř dvě desetiletí. Ale zatímco svět ho bral jako „kluka z YouTube, který to dokázal“, Mac Miller začal hledat hloubku. A právě tam začal příběh jeho skutečné velikosti.

Hudební vývoj a klíčová alba

Po úspěchu Blue Slide Park se Mac vědomě vydal jinou cestou. Uvědomil si, že chce být víc než jen „party rapper“. Začal experimentovat s psychedelií, jazzem a introspektivními texty.

Mixtape Macadelic (2012) znamenal první zásadní obrat – temnější, dospělejší, se spoluprací s Kendrickem Lamarem, Joeym Bada$$em či Lil Wayneem. Album Watching Movies with the Sound Off (2013) už bylo čistě autorské dílo – melancholické, přemýšlivé, plné introspekce. Písně jako „Objects in the Mirror“, „The Star Room“ a „Youforia“ ukázaly, že z mladého rappera vyrostl skutečný umělec.

Mac začal produkovat i sám sebe pod pseudonymem Larry Fisherman a brzy se stal respektovaným tvůrcem zvuku – od analogového lo-fi po neosoulové experimenty.

Album GO:OD AM (2015) přineslo návrat do světla – vyrovnanější, čistší, ale stále osobní. Skladby „Weekend“, „100 Grandkids“ nebo „Break the Law“ ukázaly zralost, která se u mladého rappera jen tak nevidí.

S The Divine Feminine (2016) otevřel zcela novou kapitolu – poetickou, jemnou, milostnou. Místo rapu o egu přišla meditace o lásce, ženách a duchovnosti. Písně „Dang!“ (s Andersonem .Paakem) a „My Favorite Part“ (s Arianou Grande) odhalily jeho soulovou stránku.

Jeho poslední album za života, Swimming (2018), je bolestně krásné. Mac tu zní vyrovnaně, smířeně, ale zároveň vyčerpaně. „I was drowning, but now I’m swimming,“ rapuje v titulní skladbě – jako by předvídal, že voda, metafora jeho tvorby, se stane i jeho symbolem. O rok později vyšlo posmrtné album Circles (2020), které dokončil producent Jon Brion – tichá, minimalistická deska plná vnitřního klidu. Swimming a Circles dnes tvoří jeden z nejupřímnějších dvojalb moderní hudby.

Mac Miller na vinylu

Mac Miller patří k těm umělcům, jejichž hudba na vinylu dostává duši zpět. Teplý, analogový charakter jeho instrumentálů – jemné basy, lo-fi klavír, živé bicí – se na gramofonu rozvine do skutečné hloubky.

The Divine Feminine je vyhledávané pro svůj dynamický a prostorový mastering, zejména skladby „Dang!“ a „Skin“. Swimming na dvojvinylu patří k nejkrásnějším moderním vydáním – obal s rozfoceným portrétem Maca a růžový vinyl dávají albu hmatatelný intimní rozměr.

Circles zní na LP jako jazzový deník – jemný, minimalistický, s analogovým teplem, které zvýrazňuje Brionovu produkci. Vinylové edice z labelu Warner nebo z RSD (Record Store Day) mají sběratelskou hodnotu, protože Macovy nahrávky byly vyráběny v omezeném množství.

Na gramofonu Mac Miller působí blíž než kdykoli jinde – jako přítel, který si sedl naproti, zapálil svíčku a začal vyprávět.

Styl, vliv a dědictví

Mac Miller byl víc než rapper – byl kompletní umělec. Hudbu psal, produkoval, mixoval, žil. Jeho zvuk se pohyboval mezi rapem, neo-soulem, psychedelickým popem i jazzem. Uměl být vtipný, melancholický i filozofický, často během jedné skladby.

Ovlivnil celou generaci umělců, kteří odmítají žánrové hranice – Anderson .Paak, Tyler, The Creator, Mac DeMarco, Dominic Fike nebo Rex Orange County. Jeho otevřenost o duševním zdraví a závislostech inspirovala i mladší scénu – od Billie Eilish po Kid Cudiho.

Macova největší síla byla v autenticitě. Nikdy se nesnažil zapadnout, místo toho rostl s každým albem – od kluka s mikinou po dospělého muže hledajícího rovnováhu. Zemřel v roce 2018 ve věku 26 let, ale jeho hudba zůstala – klidná, poctivá, lidská.

V dějinách hip hopu zůstane jako hlas ztracené generace, který místo hněvu zvolil pochopení.

Zajímavosti

• Mac byl multiinstrumentalista – uměl hrát na kytaru, bicí, basu i klavír.
• Jeho domácí studio se jmenovalo The Sanctuary, a většinu nahrávek produkoval sám.
• Byl blízkým přítelem Thundercata, který se podílel na Swimming i Circles.
• Skladbu Good News z alba Circles označil producent Jon Brion za „nejvíce lidský moment, jaký kdy v hudbě slyšel“.
• Po jeho smrti založila rodina Mac Miller Fund, který podporuje mladé umělce a duševní zdraví ve Spojených státech.