Madvillain: Tajemný manifest podzemního hip hopu

Počátky a cesta ke slávě

Když se na počátku nového tisíciletí spojili MF DOOM (Daniel Dumile) a Madlib (Otis Jackson Jr.), nikdo netušil, že vznikne jedno z nejvlivnějších hudebních děl všech dob. Oba už tehdy měli kultovní status – DOOM jako maskovaný básník, který proměnil bolest v poezii, a Madlib jako geniální producent z labelu Stones Throw Records, posedlý jazzem, samplováním a starými deskami.

Jejich setkání zprostředkoval Peanut Butter Wolf, zakladatel Stones Throw. Madlib právě dokončil projekt Shades of Blue a MF DOOM byl po návratu z undergroundu díky deskám Operation: Doomsday (1999) a MM..Food na tvůrčím vrcholu. Společně začali experimentovat v Madlibově domácím studiu – plném prachu, magnetofonů, samplerů a vinylek z 60. a 70. let.

Vznikl projekt Madvillain – kombinace „mad“ (šílený) a „villain“ (padouch), která symbolizovala jejich pohled na svět: antihrdinové, kteří se nesnaží zapadnout, ale tvořit podle vlastních pravidel.

Hudební vývoj a klíčová alba

Projekt Madvillain má v zásadě jen jedno oficiální album – ale takové, které nepotřebovalo pokračování. V roce 2004 vyšlo Madvillainy, deska, která přepsala definici hip hopu.

Žádné refrény, žádná rádia, žádná klišé – jen 22 krátkých skladeb plných vrstev, samplů, beatů a slovních hříček. DOOM rapuje s chirurgickou přesností, jeho flow je nepravidelná, ale hypnotická. Madlibova produkce je jako labyrint – jazzové smyčky, filmové hlášky, brazilské kytary, praskání jehly.

Tracky jako „Accordion“, „Meat Grinder“, „Raid“ (s M.E.D.), „America’s Most Blunted“ (s Quasimotem), „All Caps“ nebo „Figaro“ jsou ukázkou absolutního porozumění mezi MC a producentem. Madvillainy není album, které se poslouchá – je to album, do kterého se vstupuje.

Kritici mluvili o revoluci. Pitchfork, Rolling Stone i NME ho označili za „měřítko undergroundového hip hopu“. A přestože nikdy nešlo o komerční projekt, deska si vybudovala kultovní status napříč generacemi.

Plánované pokračování Madvillainy 2 nikdy nevzniklo. MF DOOM sice nahrál několik demoverzí, ale po jeho smrti v roce 2020 zůstaly nedokončené. Madlib později prohlásil, že skladby existují, ale „nemají být vydány bez DOOMova svolení“. To jen posílilo mytologii kolem projektu.

Madvillain na vinylu

Madvillainy patří mezi nejikoničtější vinylové desky všech dob. Původní vydání z roku 2004 na labelu Stones Throw má dnes sběratelskou hodnotu v řádu stovek eur. Obal – minimalistická fotografie DOOMovy masky od Eric Coleman – se stal jedním z nejznámějších vizuálů v historii hip hopu.

Zvukově je album dokonalou ukázkou analogové estetiky: Madlibovo použití samplů ze starých jazzových a brazilských LP vytváří teplý, nepravidelný zvukový prostor, který na gramofonu zní přirozeně, jako by beaty vznikaly přímo před tebou.

Reedice z let 2014 a 2021 (Madvillainy 2: The Madlib Remix a Madvillainy Instrumentals) jsou mezi sběrateli vysoce ceněné – zejména verze s bookletem, plakátem a instrumentálními verzemi. Madvillainy je přesně ten druh desky, kterou člověk nechce streamovat – chce ji držet v rukou, slyšet její prasknutí a cítit její váhu.

Styl, vliv a dědictví

Madvillain redefinovali pojem uměleckého hip hopu. V době, kdy dominovaly masivní beaty a bombastické refrény, nabídli něco jiného – intimní, podivné, poetické. Jejich hudba neprosila o pozornost, ale přitahovala ji svou hloubkou.

DOOM byl jako básník z jiného světa – mluvil v kryptických metaforách, narážkách a dvojsmyslech. Madlib mu vytvořil prostředí, které působilo jako film noir – temné, kouřové, s rytmem jazzového klubu.

Madvillain ovlivnili desítky umělců: Earl Sweatshirt, Tyler, The Creator, Freddie Gibbs, Kanye West, Joey Bada$$, Denzel Curry nebo Open Mike Eagle otevřeně přiznávají, že Madvillainy pro ně bylo iniciační deskou.

Pro hudební svět znamenali návrat k principu „crate diggingu“, tedy hledání zvuku v zapomenutých deskách. V době digitální produkce připomněli, že skutečný beat se rodí z doteku ruky, ne z kliknutí myši.

Dnes je Madvillainy považováno za nejlepší undergroundové hiphopové album všech dob a jedno z nejvlivnějších děl 21. století.

Zajímavosti

• Při nahrávání Madvillainy žili Madlib a DOOM doslova ve studiu – jedli, spali a tvořili mezi regály s deskami.
• DOOM nahrával většinu vokálů ve sluchátkách, která Madlib zapomněl odpojit – část šumu je slyšet i na finální nahrávce.
• Album uniklo online už před vydáním, ale fanoušci si ho i tak koupili legálně – z respektu k autorům.
• Madlib chtěl původně vydat album jako sérii krátkých EP, ale label ho přesvědčil k jednomu celku.
• V roce 2021 Stones Throw vydali limitovaný boxset Madvillainy 20, který se okamžitě vyprodal.