The Prodigy: Elektronická revoluce, která rozpohybovala celé generace

Počátky a cesta ke slávě

The Prodigy vznikli v roce 1990 v anglickém městě Braintree v hrabství Essex. Za projektem stál tehdy dvacetiletý Liam Howlett, který spojil fascinaci hip hopem, acid housem a ravem v nový, agresivní a tanečně výbušný zvuk. K němu se přidali tanečníci a performeři Keith Flint, Leeroy Thornhill a MC Maxim Reality – a vznikla formace, která měla zásadně proměnit dějiny elektronické hudby.

Na počátku 90. let byl britský rave underground fenoménem, ale The Prodigy mu dali tvář – a později i hlas. První singly jako Charly nebo Everybody in the Place spojovaly tvrdé breakbeaty, dětské samply a šílenou energii rave kultury. Jejich debut Experience (1992) byl manifestem generace, která hledala únik z konvencí a noční extázi místo pravidel.

Z klubů a skladů, kde se tančilo až do rána, se The Prodigy postupně dostali na největší festivalová pódia světa. Jejich výbušná energie, vizuální agresivita a schopnost spojit underground s mainstreamem z nich udělaly jednu z nejvlivnějších elektronických kapel všech dob.

Hudební vývoj a klíčová alba

Zásadní zlom přišel s albem Music for the Jilted Generation (1994), které definovalo nový, drsnější zvuk – temnější, industriálnější a více spjatý s britskou rave subkulturou. Písně jako „Voodoo People“, „No Good (Start the Dance)“ nebo „Their Law“ (s hostujícími Pop Will Eat Itself) vyjádřily odpor vůči establishmentu a tehdejšímu zákonu o potírání ilegálních party.

V roce 1997 vydali The Prodigy album, které navždy změnilo elektronickou hudbu – The Fat of the Land. Deska s hity „Firestarter“, „Breathe“ a „Smack My Bitch Up“ přinesla brutální, kytarový zvuk a postavil elektroniku do centra popkultury. Keith Flint se z tanečníka proměnil ve frontmana s punkovým výrazem, Maxim dodal temnou energii a Howlettova produkce byla naprosto revoluční. Album ovládlo světové žebříčky, prodalo se ho přes 10 milionů kopií a The Prodigy se stali synonymem devadesátkového vzteku i euforie.

Po úspěchu následovalo několik let ticha a vnitřního napětí. Album Always Outnumbered, Never Outgunned (2004) vzniklo spíše jako Howlettův sólový experiment, ale návrat přišel o čtyři roky později s Invaders Must Die (2009). To přineslo nový zvukový restart – směs punku, elektroniky a industriálu, která kapelu vrátila do čela festivalových line-upů. Desky The Day Is My Enemy (2015) a No Tourists (2018) pak potvrdily, že The Prodigy zůstávají energií, která se nedá zkrotit – a i po smrti Keitha Flinta v roce 2019 dokážou svou hudbou rozbouřit celé davy.

The Prodigy na vinylu

Vinyl a The Prodigy k sobě patří. Jejich hudba je fyzická – plná basů, glitchů a dynamiky, která na analogovém nosiči zní mohutněji než v digitálu. První lisy Experience a Music for the Jilted Generation jsou dnes vysoce ceněné kousky s ikonickým designem od Alexe Jenkinse.

The Fat of the Land na vinylu je sběratelský svatý grál – nejen pro svůj obal s krabem, ale pro hutnost zvuku, který dokáže rozhýbat celý pokoj. Moderní reedice (např. 25th Anniversary Edition z roku 2022) přinášejí remasterovaný zvuk, bonusové remixy a kvalitní lis na 180g vinylu. Pro milovníky elektroniky je poslech The Prodigy na vinylu čistý rituál – návrat do doby, kdy se hudba cítila tělem, ne jen ušima.

Styl, vliv a dědictví

The Prodigy jsou spojnicí mezi rave, punkem a industriálem. Vytvořili styl, který překročil hranice žánrů – spojili surovost punkové estetiky s tanečním beatem a dodali elektronice rebelující tvář. Zatímco většina producentů 90. let zůstala v klubech, The Prodigy vyrazili na stadion a ukázali, že i beat může být koncertní nářez.

Jejich vliv zasáhl všechny směry – od big beatu (The Chemical Brothers, Fatboy Slim) přes drum’n’bass až po moderní elektronický rock (Justice, Pendulum, Death Grips). Ovlivnili vizuální kulturu, módní styl i přístup k live vystoupení – s agresivní estetikou, která se stala poznávacím znamením devadesátkové Británie.

I po třiceti letech zůstávají The Prodigy živým symbolem anarchie a svobody. Nepotřebují trendy, jen energii, která tě nutí skákat, křičet a ztratit se v beatu. Jejich odkaz není jen v hudbě, ale i v postoji – dělej věci po svém, i kdyby to mělo znít šíleně.

Zajímavosti

• Název „The Prodigy“ pochází z názvu syntezátoru Moog Prodigy, který Liam Howlett používal na začátku kariéry.
• V roce 1997 byli zakázáni na BBC kvůli kontroverznímu videoklipu Smack My Bitch Up, ale skladba se přesto stala hitem číslo jedna.
• Keith Flint byl původně jen tanečník, ale proměnil se v jednoho z nejvýraznějších frontmanů elektronické hudby.
• The Prodigy byli první elektronickou kapelou, která vyprodala Wembley Arena.
• Jejich skladba Firestarter byla první elektronickou písní, která se umístila na vrcholu britské hitparády.