Historie žánru: Heavy Metal – jak Black Sabbath definovali nejtemnější hudební styl

Podíváme se na to, jak čtyři obyčejní dělníci stvořili žánr, který dodnes děsí konzervativní rodiče, plní ty největší světové stadiony a který z vinylové desky zní jako samotné peklo.

Co je to vlastně Heavy Metal?

Pojem „heavy metal“ se dnes používá pro obrovské množství podžánrů, ale jeho naprosté základy se dají shrnout velmi jednoduše:

• Definice: Extrémní hudební žánr, který se vyvinul na přelomu 60. a 70. let z tvrdšího blues rocku a psychedelie. Vyznačuje se masivním, hutným a nekompromisním zvukem.
• Základní hudební znaky: Extrémně zkreslené (distorted) elektrické kytary, obrovský důraz na těžké, valivé kytarové riffy, dunivá basová rytmika a velmi výrazné vokály.
• Tematika textů: Totální odklon od tradičních popových témat lásky. Metalové texty se odjakživa noří do temnoty, okultismu, zkoumají hrůzy válek, sociální úpadek a často se inspirují klasickým literárním hororem.

Zrození temnoty: Průmyslový Birmingham jako inspirace

Abychom pochopili, proč hudba Black Sabbath zní tak, jak zní, musíme se podívat na to, kde vznikla. Birmingham na konci 60. let nebylo hezké místo k životu. Bylo to špinavé, ocelářské město plné obrovských továren, hluku lisů a beznaděje.

Ozzy Osbourne, Tony Iommi, Geezer Butler a Bill Ward zkrátka nechtěli a ani nemohli zpívat o slunné Kalifornii a surfování, protože ji nikdy v životě neviděli. Zásadní myšlenku pak přinesl baskytarista Geezer Butler: Všiml si, že lidé dobrovolně platí peníze za to, aby se chodili bát do kina na hororové filmy. Napadlo ho, že by lidé mohli platit i za to, aby u hudby cítili stejný strach a napětí.

Tony Iommi a nehoda, která změnila hudební historii

Základním stavebním kamenem heavy metalu je onen nezaměnitelný, temný kytarový zvuk. Málokdo ale ví, že nevznikl z čiré hudební geniality, ale kvůli tragické nehodě.

Když bylo kytaristovi Tonymu Iommimu 17 let, pracoval v továrně na zpracování plechu. Hned v jeho poslední den v práci (předtím, než se chtěl začít naplno věnovat hudbě) mu těžký lis uřízl konečky dvou prstů na pravé ruce – tedy na té, kterou mačkal struny na hmatníku. Doktoři mu řekli, že už nikdy nebude hrát.

Iommi to ale nevzdal. Roztavil plastovou lahev od mycího prostředku a vyrobil si z ní vlastní náprstky, které si nasadil na pahýly prstů. Aby ho struny přes plastové náprstky méně řezaly do ruky a dalo se s nimi snáze manipulovat, musel celou kytaru masivně podladit. A právě toto podladění uvolněných strun vytvořilo onen hutný, temný a zlověstný zvuk, který dnes známe jako heavy metal.

„Diabolus in Musica“ a první dvě alba (1970)

Dnes je to těžké pochopit, ale v roce 1970 zněla hudba Black Sabbath, jako by dorazila z jiné planety. Kapela začala s oblibou používat hudební interval zvaný tritonus (neboli zvětšenou kvartu). Tomuto intervalu se ve středověku přezdívalo Diabolus in Musica (ďábel v hudbě), protože zněl tak disonantně a zlověstně, že byl v církevních skladbách přísně zakázán.

• Debutové album Black Sabbath (1970): Hned úvodní, eponymní skladba oddělila zrno od plev. Začíná zvukem padajícího deště, hřměním a zlověstným úderem kostelního zvonu, do kterého po chvíli udeří onen „ďábelský“ kytarový riff. Dodnes jde o jeden z nejděsivějších úvodů v historii hudby.
• Album Paranoid (1970): Vyšlo jen o pár měsíců později a znamenalo obrovský komerční průlom. Obsahuje ikonické hymny jako Iron Man, protiválečnou War Pigs a samozřejmě nesmrtelnou titulní Paranoid. Toto album v podstatě vlastnoručně položilo základy pro všechny budoucí tvrdé subžánry, od doom metalu až po stoner rock.

Proč musí Heavy Metal dunět z vinylu?

Proč byste měli tyto těžkotonážní nahrávky poslouchat zrovna z gramofonu? Analogový zvuk raného metalu 70. let totiž původně vůbec nebyl o přepálené a uřvané hlasitosti. Byl především o obrovské dynamice.

Vinyl dokáže fyzicky a hmatatelně přenést tu hloubku a dunění Iommiho podladěné kytary a basy Geezera Butlera mnohem lépe než dnešní digitální streamy. Navíc je tu vizuální stránka. Metalové kapely si vždy zakládaly na okultním a šokujícím umění – od zlověstné postavy čarodějnice na debutu Black Sabbath až po maskota Eddieho od Iron Maiden o dekádu později. Tyto vizuály jsou dělané na velký 12palcový formát, kde mohou naplno vyprávět svůj temný příběh.

Závěr

Black Sabbath ukázali světu, že hudba nemusí být jen veselá a líbivá. Může být neskutečně těžká, děsivá, plná úzkosti, a přesto může být ve své temnotě naprosto strhující a krásná. Položili ten nejzákladnější kámen, na kterém o pár let později stavěly legendy jako Judas Priest, Iron Maiden nebo Metallica.

Máte chuť zhasnout světla a pocítit skutečnou fyzickou váhu kytarových riffů, které navždy změnily svět? Prozkoumejte sekci hard rocku a metalu na vinylgarden.cz a doplňte svou domácí sbírku o zásadní alba hudební temnoty.

Dočetli jste až sem? Skvělé! Teď je čas ponořit se do naší nabídky a najít si svůj nový oblíbený vinyl.